TOPlist

Progenitor virus

Autor: ZvacA
Virus Progenitor ( může být mimo jiné označován jako Mother virus, Founder virus, Clay virus, či Primogenitor virus ) byl základním a počátečním virovým druhem v molekulárních výzkumech Korporace Umbrelly, ze kterého se odvozoval další vývoj a výzkum Bio-organických zbraní. Virus patří do skupiny retro-virů a jeho unikátní vlastností je možnost změny buněčné struktury hostitele, aniž by tato modifikace vedla přímo k jeho usmrcení. Tento atribut Progenitoru vedl k pozdějším objevům dalších virových kmenů, jakými se staly například t-Virus a virus t-Veronica.


Historie:

Progenitor byl objeven aristokraty Oswellem E. Spencerem, Edwardem Ashfordem a Doktorem Jamesem Marcusem v jeskyním komplexu nacházejícím se v oblasti regionu Kijuju západní Afriky. Zahájení expedice bylo podmíněno právě Sirem Spencerem a jeho kolegou Sirem Edwardem Ashfordem, jenž byli později doprovázeni zmíněným Dr. Marcusem, jeho studentem Brandonem Baileym a dodatečným výzkumným týmem, ve snaze o nalezení virového kmene, který údajně dokázal stimulovat a měnit vývoj organismu. Virus se nacházel uvnitř rostlin, jenž byly pojmenovány jako „ Sluneční schodiště “ ( Stairway of the Sun ) a jejichž lokalita a samotná existence byly popsány v několika svazkovém díle Henryho Travise z 19. století, ve kterém bylo psáno o jeho putování africkým kontinentem. V tomto díle Travis zmínil zajímavý způsob kmene Ndipaya ve výběru kmenových králů– těmi se stali jen ti, kteří požili zmiňovanou rostlinu bez fatálních následků. Legenda tvrdila, že pouze pár jedinců by mohlo být přirozeně imunní vůči jedovatým účinkům květiny, přičemž po jejím požití získali i lepší fyzickou zdatnost. V případě, že někdo nebyl vůči toxickým vlivům imunní, znamenala pro něj konzumace této rostliny smrt. Spencer, fascinovaný svazkem Henryho Travise a popisem kulturní stránky Afriky, předpokládal, že rostlina obsahuje významný přírodní element, který by stál za bližší prozkoumání. Samotná výprava odstartovala v září roku 1966 a 4. prosince 1966 vedla nakonec k objevení naleziště rostlin v podzemním areálu, jenž byl nazván jako „ Sluneční zahrada “ ( Sun Garden ).



Při ohledání rostlin v nich byl objeven kmen viru, který již při počátečních pokusech vykazoval schopnost měnit hostitelovu DNA. Virus dostal označení jako Progenitor a rostlina, ve které se nacházel, byla jednoduše označena jako Progenitor květina. Během prvních měsíců v roce 1967 však nastaly problémy s pěstováním těchto rostlin mimo jejich původní lokalitu – přestože samotné rostliny prospívaly mimořádně v pořádku, virus, který se v nich měl vyskytovat, zmizel.




Testování na lidech

Během výstavby vily Oswella E. Spencera v Arklayských horách, byla okamžitě po objevení viru, dodatečně rovněž vybudována Arklayská laboratoř, která byla plně uvedena do provozu v pozdních měsících roku 1967 a po dokončení v ní byl okamžitě zahájen výzkum a další vývoj Progenitoru. 10. listopadu 1967 Spencer provedl s virem první umělý experiment na člověku, když unesl Jessicu a Lisu Trevorovy a použil je k otestování vytvořených kmenů Progenitoru. Jessice byl aplikován kmen označený jako Typ-A, zatímco Lise byl vpraven Typ-B. Obě poté byly drženy k dalšímu pozorování. O pět dní později, 15 listopadu, Jessica Trevorová podlehla silné infekci, avšak její dcera Lisa, přestože pomalu fyzicky a mentálně zdegenerovala, zůstala naživu. Fakt, že Lisa s virem těle dosáhla stádia mezi životem a smrtí, se stal průlomem arklayského týmu, jenž se věnoval virovému výzkumu. Samotná Lisa byla ve výzkumných prostorách Arklayské laboratoře držena dalších několik desítek let jako hlavní testovací subjekt, kde podstupovala další a další pokusy s variantami Progenitoru. Její existence byla přísně utajena a nebyla v té době známá dokonce ani Dr. Marcusovi nebo Siru Ashfordovi.




Vývoj Progenitoru za éry Korporace Umbrelly

Brzy po objevu Progenitoru započaly ze strany jeho tří objevitelů první výzkumné práce na samotném viru. Ovšem postup výzkumu se zpomalil, jakmile se nedostávalo prostředků pro potřebnou práci v laboratořích. Aby se mohlo zajistit navýšení rozpočtu bez větší pozornosti, stejně tak jako se mohli případně najmout další badatelé, aby asistovali při výzkumu a samozřejmě obecně ke krytí samotného biologického bádání a jeho použití pro zbraňové účely a podobné operace, Spencer tak předložil návrh k založení farmaceutické společnosti.



V březnu 1968 byla založena Korporace Umbrella a výzkum kolem Progenitoru se primárně zaměřil k vojenským účelům. Nicméně sám Spencer měl pro virus i další plány. Vnímal jej jako prostředek evoluce a hodlal jej použít k vytvoření nové a lepší lidské rasy, přičemž sám sebe stavěl do role tvůrce a boha nového vyspělejšího lidského plemena. Progenitor však byl použit i v případě lékařských aktivit společnosti a posloužil při vývoji farmaceutických produktů, což mohlo zajišťovat další finanční příjem, který tak mohl být nadále použit při biologicko-zbraňovém vývoji a rostoucí vliv Umbrelly na lékařském nebo zbraňovém trhu mohl zpětně sloužit zejména Spencerovým vlastním plánům.



Aby Spencer dosáhl své vize, zahájil s utajením tzv. Projekt Wesker ( případně Weskerův projekt ). Projekt zahrnoval počáteční fázi k vývoji nového lidského pokolení a dle vize Spencerového předpokladu dokonalého světa měl být zárukou stejně dokonalých lidí, avšak ti se s svým skrze evoluci získaným intelektem a sílou nesměli obrátit proti samotnému tvůrci. Spencer proto svou pozornost zaměřil ke školení ideálních a kvalifikovaných osob, jenž měly stát v čele vysněného nového světa. Projekt Wesker byl pojmenován po šéfovi tohoto výzkumu a jeho cílem bylo shromáždění několika stovek dětí, které se narodily nejintelektuálnějším párům po celém světě. Tyto děti byly v následném programu vychovávány, školeni, fyzicky i mentálně trénováni a po speciální výchově vypuštěni a nasazeni v různých sférách po světě. Všechny takto vybrané a testovací subjekty byly pojmenovány příjmením Wesker a v projektu byly známy jako Weskerovy děti ( Wesker Children )



Mezitím se Dr. Marcus a Brandon Bailey vrátili do Afriky, aby mohli získat další vzorky Progenitor viru z jeho původního naleziště, kvůli nemožnosti jeho kultivace mimo objevenou lokalitu. V srpnu byla dokončena stavba Výzkumného centra Umbrelly v Arklayských horách a James Marcus byl Spencerem přeložen ze svého nynějšího působiště do tohoto zařízení jako první ředitel střediska. Marcus souhlasil s navrženou pozicí za podmínky, že bude moct v laboratořích Výzkumného centra pokračovat v jeho práci na Progenitoru. Jeho student Brandon Bailey zůstal v Africe a stal se později vedoucím tamějšího vybudovaného zařízení odkud byly vzorky Progenitor viru rozesílány do ostatních výzkumných laboratoří Umbrelly po celém světě.



Během 70. let se James Marcus při svých experimentech s Progenitorem zaměřil na využití viru ve vývoji Bio-organických zbraní za pomocí experimentů na savcích, obojživelnících a členovcích. Nakonec však tyto testovací subjekty byly doktorem vyhodnoceny jako pro zbraňové účely nevyhovující, a Marcus se domníval, že nejvíce vyhovující základnu pro další experimenty představují právě samotní lidé. Avšak nedostatek lidských testovacích subjektů donutil doktora Marcuse k testování viru na kandidátech, jenž se v Centru školili. Nicméně, jedovatost viru zamezila přínosným výsledkům a dalšímu vývoji a počet obětí doktorových pokusů se vyšplhal až na dvacet lidí. Ve snaze o vytvoření takového virového kmene, se kterým by bylo možné produkovat Bio-organické zbraně, Marcus započal výzkum na pijavicích.



19. září 1977 Marcus docílil ve svém výzkumu zásadního průlomu a podařilo se mu vytvořit radikální variantu Progenitoru, která byla později označena jako Tyran virus, nebo známěji jako t-Virus. Tento kmen vznikl vpravením Progenitoru přímo do pijavic, kde následkem mutace došlo ke změně jejich DNA. Zpočátku byl objev t-Viru Marcusem udržován v tajnosti, zejména z obavy, aby si někteří z jeho kolegů, zejména Spencer, nemohli nový objev a jeho výzkum vynutit a prohlásit ho za svůj vlastní. Avšak, i přes utajení, byl vzorek t-Viru ukradnut Albertem Weskerem ( jedním z testovaných v projektu Wesker a označený v programu jako subjekt číslo 13 ) a Williamem Birkinem a předán Spencerovi pod podmínkou, že se stanou řídícími dalšího výzkumu v Arklayské laboratoři. Marcus přesto ve zcela opuštěném Výzkumném centru pokračoval ve svém vlastním bádání a v úsilí vyvinout vlastní Bio-organické zbraně a překonat tak Spencera.



Ačkoli zpočátku kmen t-Viru byl podobný Progenitoru a rovněž tak nevhodný k vývoji funkčních bio-zbraní, později se ho nezávisle na sobě jak doktoru Marcusovi, tak i výzkumnému týmu Arklayské laboratoře, podařilo stabilizovat natolik, aby se mohl užít pro zbraňové účely a tím nakonec umožnil vývoj funkčních Bio-organických zbraní. Ranný výzkum doktora Marcuse přinesl také první B.O.W.s pojmenované jako Lurker, Eliminator a Plague Crawler a jež byly vytvořeny na základě zvířecích exemplářů jako u prvních experimentů s Progenitorem.



Vývoj Progenitor viru pokračoval i ve výzkumné agendě jeho třetího objevitele a jednoho ze zakladatelů Umbrelly – Edwarda Ashforda a jeho rodiny. Sám Sir Edward Ashford opustil krátce po objevu Progenitoru původní výzkumný tým a začal vést svůj vlastní výzkum, společně se svým synem Alexanderem Ashfordem. Jeho bádání však bylo přerušeno v červenci roku 1968, když podlehl nákaze při práci s virem. Roku 1981 členka rodu Alexia Ashford, jenž vedla mimo jiné i výzkum v Antarktické laboratoři, byla zodpovědná za využití viru k vyvinutí dalšího kmene. Přidáním DNA z mravenčí královny, ve které se údajně nacházela prastará virová látka, a aplikování tohoto DNA k Progenitoru, vznikl kmen, jenž byl označen jako virus t-Veronica. V roce 1983 Alexia aplikovala virus do sebe sama a za pomocí kryogenického stavu trvajícím 15 let nechala virus v jejím těle se přizpůsobit a umožnit jeho sloučení s její DNA.



Během pozdních roků 80. let se podařilo Africké laboratoři uspět ve snaze najít způsob umělého pěstování Progenitoru mimo původní lokalitu. Poté byla správa laboratoře silně zpřísněna, aby se zajistila stálá utajenost lokality. Roku 1988 byl mimo jiné zavražděn i doktor Marcus a jeho dosavadní výzkum kolem Progenitoru a zejména t-Viru byl převzat doktorem Williamem Birkinem, který výsledky využil pro své bádání a pro další postup výzkumného týmu v Arklayské laboratoři. Brzy byl oznámen koncept pro dokonalou formu Bio-organické zbraně pod vedením Birkina a tento cíl o ultimativní zbraň byl označena jako Tyran projekt. Během této doby Birkin rovněž objevil další virový kmen, který se vyvinul poté, co byla stále žijící a působením experimentů značně poznamenaná Lisa Trevorová vystavena pokusu s uměle vytvořeným parazitem Nemesis ( NE – ? ). Parazit v jejím těle překvapivě zmizel - zřejmě se vstřebal a sloučil s jejím DNA. DNA Lisy bylo již samo o sobě značně modifikované vlivem dlouhodobých experimentů s Progenitorem, avšak její nověji změněná struktura vykazovala nový kmen, který se stal základem pro později známý G-Virus. Birkin se podílel mimo jiné i na vývoji tzv. Prototyp viru, který zřejmě vycházel z Progenitoru, a který byl výhradně použit v projektu Wesker. Zbývajícím třinácti subjektům tohoto projektu byl nějakým způsobem předán nebo aplikován vzorek viru, díky kterému mělo dojít k další selekci nejslibnějších subjektů. Většina z takto testovaných podlehla jeho účinkům až na dvě výjimky a to Alexe Weskera a Alberta Weskera. Alex se stal po tomto experimentu plnohodnotným zaměstnancem Umbrelly a tajně pracoval na projektech přímo pro Spencera, který si cenil Alexova nadprůměrného intelektu a schopnosti vedení. Alex byl Spencerem pověřen vést výzkum s cílem vyvinout na Progenitoru založený virus, který by umožnil hostitelovi omládnout, či případně zastavit proces stárnutí. Spencer Alexovi neustále poskytoval finance, vybavení, zásoby a testovací subjekty. Nakonec údajně Alex práci ve snaze vyvinout takový virus s výše popsanými atributy úspěšně dokončil, nicméně s veškerými výsledky roku 2006 zmizel. Jistý další virový kmen byl vyvinut pod vedením Spencera, který stále hledal způsob, jak vyléčit jeho stárnoucí a nemocné tělo. Virus byl použit pouze na testovacích subjektech uvnitř soukromého sídla v Evropě, kde se Spencer ukrýval před federálními úřady.



Později došlo k prozrazení původních nalezišť Progenitoru. Tuto informaci během výslechu vyzradil konkurenční společnosti Tricell bývalý zaměstnanec Umbrelly a zřejmě již poslední nositel tohoto údaje, jistý Carlos M. Na návrh Alberta Weskera a na příkaz Excelly Gionne došlo následně společností Tricell k opětovnému otevření Africké laboratoře a vědci Tricellu zahájili vlastní výzkum až do roku 2009. Výzkum byl motivován právě Albertem Weskerem, který po zabití Spencera převzal jeho vizi na stvoření nového světa, k čemuž mu měl posloužit nový a dokonalý typ viru, který byl pojmenován jako Uroboros.




Vlastnosti Progenitoru:

Mezi nejpozoruhodnější vlastnost Progenitoru patří jeho schopnost opětovného přetváření DNA v živém organismu. Progenitor zpočátku reaguje jako běžný virus – po vpravení se usídlí v buňkách a sám se šíří za pomocí slučovacího procesu a energie z proteinů. Pozoruhodná je tak vlastnost viru vůbec vystavit infikované buňky mutujícímu vývoji. Proto se věří, že Progenitor je klíčovým prvkem umožňující kombinaci různých druhů a provedení širokých genetických operací, v nichž by byly výsledky za normálních okolností nestabilní.



Ranný výzkum kolem Progenitoru ukázal, že jakmile je virus přímo aplikován do živého organismu, může tato následující a prudká změna buněk rovněž znamenat i zhroucení hostitelova systému. V této fázi bádání navíc došlo k poznání, že chybí způsob, jak virus efektivně využít pro zbraňové účely. Pro lidi byl virus ve svém přírodním stavu příliš toxickým a to ve většině případů vedlo nakonec k jejich úmrtí. Nicméně, taktéž se ukázalo, že někteří jedinci jsou vůči viru přirozeně imunní a s virem byli schopni získávat nadlidské vlastnosti.



Pozdější další mutantní kmeny odvozené od Progenitoru nesly rovněž znatelné fyzické rysy. Jednalo se například o zvětšené oční bulvy, které se nacházely na těle hostitele. Tento rys byl typický zvláště v případě G-tvorů, jenž byly infikovaní G-Virem. Podobné stopy se projevily taktéž u Lisy Trevorové, u Nemesis-T Typu a u testovacích subjektů v evropském sídle Oswella E. Spencera.








Hlubší výzkum Progenitoru:

Varianty viru:

Typ-A

Mutantní kmen Progenitoru vytvořený v Arklayské laboratoři a použitý pro experimenty na lidech ve snaze vyvinout kmen, který by řadě hostitelů umožnil přežít jeho jinak jedovaté účinky. Tento kmen byl aplikován Jessice Trevorové, avšak virus se nepřizpůsobil jejímu DNA a Jesicca nakonec zemřela.


Typ-B

Kmen vyvíjený společně s Typem-A. Typ-B byl aplikován pro změnu Lise Trevorové a na rozdíl od výsledků její matky, se dokázal úspěšně spojit s její DNA. Avšak jako vedlejším účinkem se projevila degradace její inteligence.


Prototyp virus

Experimentální varianta založená na Progenitoru vyvinutá výhradně pro Weskerův projekt a k selekci jeho testovacích subjektů.


Virus Uroboros

Varianta Progenitoru vyvinutá Albertem Weskerem a členy společnosti Tricell za účelem možnosti umělé selekce a evoluce.


Doplňkové chemické látky

P30

Po nějaké době po kolapsu Umbrelly byl výzkum Progenitor viru převzat společností Tricell a tento výzkum přinesl vlastní výsledky. Jedním z nich bylo vyvinutí pomocné látky označované jako P30, pomocí které mohl člověk dočasně získat nadlidské schopnosti a navíc mohl zůstat zcela pod kontrolou a to bez výrazných fatálních fyzických změn. Zaznamenaným uživatelem této látky byla Jill Valentinová, do které byla látka dávkována pomocí speciálního zařízení umístěného na její hrudi. Dávkování bylo nutné, aby se zajistil správný chod a účinek, protože chemikálie byla po aplikování rychle vstřebáná a nakonec vyloučena z tělní soustavy. P30 byla dokonce široce nabízena na trhu, aby se pomocí ní mohly nahromadit další prostředky k financování vývoje Uroboros viru.


PG67A/W

Látka vyrobená Tricellem a užívána Albertem Weskerem. Jednalo se o stabilizátor kvůli nevypočitatelné podstatě pozdějších stádií Prototyp viru v těle Weskera. Přesné množství užívání této látky mohlo zajistit stabilitu viru, avšak v případě předávkování mohlo hostitelovi škodit a působit více toxicky. Bližší informace o této látce chybí a jen se předpokládá, že by mohla být odvozena od Progenitoru.










« Zpět